Chemické názvosloví

Nyní začneme pomalu přecházet k tvorbě samotného názvosloví. První co je nutné si uvědomit je, že každá sloučenina se skládá z prvků s kladným a záporným oxidačním číslem. Při psaní vzorce píšeme prvky s kladným oxidačním číslem nalevo a se záporným oxidačním číslem napravo (např. Mg^IIO^-II).

Oxidační čísla se píší římskými číslicemi. Určité skupiny prvků jako jsou například alkalické kovy se vyskytují pouze v jednom oxidačním stavu a to I. Maximální oxidační číslo, kterého můžou některé prvky dosáhnout je VIII což je Osmium. Je dobré si zapamatovat oxidační stav základních skupin se záporným oxidačním stavem: oxid O^-II,sulfid S^-II, halogenidy (fluorid F^-I, chlorid Cl^-I,bromid Br^-I, jodid I^-I), hydroxid OH^-I. K určování kladného oxidačního stavu nám pomáhají koncovky:

Nyní si zkusíme vytvořit vzorec oxidu chromitého

Víme, že oxid je kyslík v oxidačním stavu –II takže si napíšeme   ….O^-II. Nyní se podíváme na zbytek nazvu Oxid Chromitý CrO^-II díky koncovce víme, že oxidační stav chromu je +III Cr^+IIIO^-II nyní se uplatní křížové pravidlo, které nám pomůže k ,,vynulování“ oxidačních čísel

Cr^+IIIO^-II

Toto pravidlo nám ukazuje kolik je potřeba atomu každého prvku aby byla sloučenina neutrální. V našem případě potřebujeme dva atomy chromu a tři atomy kyslíku tyto čísla se do vzorečku píší jako dolní index arabskými číslicemi. 

Cr₂O₃

V případě kdybychom měli například oxid osmičelý, kde máme násobky dvojky, čísla se krátí.

Os₂O₈ OsO₄

Pokud se nechceme zbytečně zabývat křížovým pravidlem je tu ještě možnost naučit se poměry ke koncovkám. Zde je však  nutné mít na paměti, že oxidy a sulfidy budou mít jiný poměr oproti hydroxidům a halogenidům.